Okolí
Okolí Dobřichovic je nádherné a právě proto přitahuje pozornost návštěvníků. Obec leží v údolí Berounky a nabízí proto rozhledy na okolní kopce. Pro ty, kteří se nebojí trochy pohybu nabízí i bezpočet krásných výletů - od krátkých pěších procházek až po náročnější pochody a cykloturistické trasy. Severní hranice Dobřichovic a Karlíku tvoří zároveň hranice CHKO Český kras, která byla vyhlášena v roce 1972 a která se táhne od záp. okraje Prahy až po Beroun.
Cenné jsou krasové jevy, erozní činnost Berounky a jeho přítoku potoka Kačáku, teplomilné rostlinstvo, jakož i nálezy zkamenělých mořských živočichů. Za návštěvu rozhodně stojí hrad Karlštejn, zatopené lomy Amerika, údolí Kačáku a klášterní komplex Sv. Jana pod Skalou, hřebeny Brd, Karlické údolí. Na kole je možné navštívit i Zbraslav se zámkem a na pravém břehu Vltavy se nacházejícím vrchem Závist a keltským opidem. Některé doporučené a pohodlné trasy naleznete níže. Většina návštěvníků Dobřichovic spojí pobyt v naší obci i s prohlídkou Prahy. Doporučujeme vám to. O Praze se můžeme dozvědět z mnoha průvodců i samostatných internetových stránek města.
Karlické údolí - hrádek Karlík
Pro cykloturistiku je velmi vděčné Karlické údolí. Má minimální provoz i spád, ale během 7 km jízdy údolím vystoupáte až do obce Mořina, odkud lze pokračovat na Ameriky (opuštěné vápencové lomy), do Bubovic a do středu Českého Krasu. Při vjezdu do Karlíka obdivujeme původní románskou rotundu, nejstarší stavbu v širokém okolí. K ní byl teprve roku 1889 přistavěn pseudorománský kostelík sv. Martina a Prokopa. Při pravé straně silnice je starý diabasový lom, ve kterém se lámal černý kámen, který je možno vidět na mnoha stavbách v okolí. Zde opustíme silnici a odbočíme vpravo po polní cestě (modrá značka) a objedeme původní jezero, které zde bylo a které se později vlivem erose vody vyprázdnilo. Dnes jsou zde vlhké louky a zdroj pitné vody pro Karlík a Lety.
U hájovny odbočíme vlevo a vracíme se na silnici, údolí se zde zužuje a je hluboko zařízlé do vápenců a břidlic. Na tomto místě se nacházela pamětní deska s připomínkou na kamarády - trampy, kteří zahynuli ve 2. svět. válce.Vandalové ji však zničili a ukradli. Asi 500 m po návratu na asfaltovou silnici je možno pěšky vystoupat prudkým svahem na bývalý hrádek Karlík, dnes je však patrný jen náznak bývalých zdí. Proslavil jej zejména J. Vrchlický, protože podle jeho divadelní hry "Noc na Karlštejně" nesměly na tomto královském hradě nocovat ženy. Ty měly přespávat právě zde na Karlíku. Pravda však byla zcela jiná. Hrad Karlík tvořil jeden z opěrných bodů mezi Prahou a Karlštejnem a ženy na Karlštejně samozřejmě přespávaly. Cesta nabízí krásné pohledy na skály vysoko nad silnicí.
V údolí je několik chatových osad a pamatují tramping v meziválečném období. První osada se nazývá "Studená", téměř pod zbytky hrádku Karlík, následuje osada Tornado a osada SOKU (Spojené osady Králičího údolí). Poslední větší osadou je Spálený mlýn. Je zajímavé, že Karlický potok, který v létě někdy jen těžko hledáme mezi porostem, poháněl několik mlýnů. Za Dolním Roblínem, kde bývala restaurace, končí úzké údolí a po 1 km dojedeme na křižovatku silnice na Mořinu. Odbočíme vlevo a za chvíli jsme na Mořině. Zpět je možno jet stejnou cestou Karlickým údolím, protože zpáteční jízda otevírá nové pohledy na skály a údolí.
Pokračování na Ameriky
Z Mořiny je pouze asi 1 km k lomu Amerika, který je velkou turistickou atrakcí. Jedná se o opuštěný vápencový lom, resp. o soustavu několika lomů vzájemně propojených tunely. Jsou to tzv. hloubené lomy, tj. s kolmými stěnami. Spodek lomu je částečně zatopen a vstup je tam zakázán. Přesto lom láká stále nové a nové návštěvníky ke koupání i k dobrodružnému sestupu s pomocí lan. Je možné jít podél lomu a občas nakouknout do hlubiny - pozor okraje nejsou nijak zajištěny.
Za první Amerikou následuje druhá, nazývaná někdy Mexiko, se stromy dole. Pokračujeme stále na západ, projdeme kamenolomem a dojdeme k lesu. Na okraji lesa je třetí Amerika, tzv. lesní, opět se jedná o hluboký, opuštěný lom s jezírkem. Po neznačených cestách se po 1km dostaneme k Dubu sedmi bratří - památném stromu a dále je možno hlubokým údolím dojít pod hrad Karlštejn. Po cestě míjíme vyhlášenou restauraci "Pod dračí skálou". Pokud jedeme na kole, je to do Dobřichovic jen 10 km po pohodlné silnici.
Z Dobřichovic pěšky na Karlštejn
Na cestu se vydáme pěšky a trasa měří cca 10 km. Viničnou alejí se vydáme do Karlíka, u hotelu Karlík dojdeme na silnici, po které půjdeme asi 1,5 km k prvním chatám v údolí. Zde začneme stoupat po červené turistické značce, jdeme kolem vodojemu stále nahoru směrem na Mořinku. Mořinka je starobylá ves s protáhlou návsí a několika rázovitými chalupami. Pokračujeme po silnici až ke křižovatce, přejdeme hlavní silnici na Mořinu a pokračujeme po červené značce pohodlnou polní cestou s krásnými výhledy na Hřebeny. Po 2 km překřížíme silnici Třebaň - Mořina v místě, kde se říká U Haknovce. Odtud cesta klesá dolů údolím s občasným potokem a zakrátko jsme pod hradem Karlštejn.
Z Dobřichovic na kole do Černošic
Kolem dobřichovického nádraží jedeme po silnici do Všenor. Pod sportovním areálem Wellness firmy Krijcos odbočíme na silničku vedoucí podél tratě, kolem všenorské vlakové zastávky a sjíždíme mírně dolů k řece. Odbočíme na panelovou cestičku podél náspu a kolo vytlačíme na lávku pro pěší, která je asi 15 let přibudována k železničnímu mostu. Trať z roku 1862 byla nejprve jednokolejná a most byl při velké povodni v roce 1872 zcela zničen. Nový most byl v roce 1911 nahražen zcela novou, dvojkolejnou konstrukcí jak jí známe dnes. V roce 1994-95 prodělal tento most generální opravu a dostal i nový nátěr. Pod námi je šikmý jez, v létě obsypaný výletníky i domácími. Po stezce míjíme Kadečkův mlýn a sjíždíme kolem kaple a historické hasičské zbrojnice do středu Dolních Mokropes, dnes součástí Černošic. Jedeme mezi domy podél řeky k chatové osadě "Jehličkovy lázně", kde se nachází jeden z posledních přívozů. Převezeme se do chatové osady "Kazín", která již leží na území hlavního města Prahy.
Po pravém břehu podél řeky dojedeme do Dolních Černošic, zde přejdeme lávku a jsme v centru Černošic, u vlakové zastávky a hotelů Kazín a Slánka. Jméno Kazín evokuje jednu z dcer Krokových a sestru kněžny Libuše. Podle pověsti sídlila na Kazíně (podobně jako další sestra Teta na Tetíně) a podle Václava Hájka z Libočan ležel Kazín právě zde v záhybu řeky Berounky. Archeologický výzkum v 1. polovině 20. století však prokázal, že se sice na skále nad řekou nachází opevnění, ale středověké a před ním zde bylo osídlení nejprve doby kamenné a potom i starší doby železné. Slovanské hradiště zde nikdy nebylo a proto zde nesídlila ani Kazi.
Z Dobřichovic na Hřebeny
V Dobřichovicích stoupáme ul. U Rokle a tzv. Novou cestou kolem původního křižovnického vodojemu do lesa. Zde se připojí zleva modrá turistická značka od dobřichovického nádraží. Je zajímavé, že "Nová" cesta je již na mapách z roku 1840. Překročíme asfaltovou lesní silničku a asi po 2km stále ostrého stoupání se cesta začíná narovnávat. Zde je odbočka na vyhlídkový bod Hvíždinec. Jsme ve výšce 475 m, překonali jsme tedy výškový rozdíl 270 m. Křemencová skála Hvíždince nabízí krásné výhledy na Řevnice, Třebaň, v dálce za hřebenem lesa je vidět věž Karlštejna a ještě dále více tušíme než vidíme Beroun.
Kolem jsou lesy v původním složení (duby, jeřáby, borovice, břízy). Jméno vrcholu je snad odvozeno od hvízdání ptáků. Při výstupu na skálu si všimněte kamenných schůdků, které sem vysekali kolem roku 1890 členové Klubu českých turistů (KČT). Sem vedla od dobřichovického nádraží, tedy naším směrem, jedna z prvních značených turistických stezek v Čechách. Členové KČT tak milovali krásnou vyhlídku, že kolem vrcholové skály nechali vykácet pruh lesa, který již opět dávno zarostl. Dnes bychom řekli, že to byli vandalové, ale tehdy byla jiná doba a jiné názory. Vrátíme se zpět na modrou turistickou značku a zakrátko dojdeme na hřebenovou cestu (červená značka) na křižovatku "U šraňku". Odtud je možno sejít po modré do Řevnic nebo pokračovat po červené hřebenovce dále až na Skalku.
Poutní kostel sv. Máří Magdalény na Skalce byl postaven v letech 1692-1693 nákladem majitele mníšeckého panství a zámku v Mníšku p. Brdy Serváce Engela z Engelfussu, a to podle plánů jednoho z největších českých barokních umělců - Kryštofa Dientzenhofera. Interiér kostela byl vytvořen jako krápníková jeskyně s dlažbou z oblázků z řeky Berounky. Kromě kostela můžeme zde shlédnout obnovovaný menší klášter, křížovou cestu a zcela nahoře je bývalá poustevna, nyní rekolekční dům pro zbožné rozjímání, který nyní slouží pražskému arcibiskupovi. Od kostela je nádherný rozhled na město Mníšek a na střední Povltaví. Kostel a klášter byly v 50. a 60.letech značně zdevastovány jednak zanedbáním a navíc i poddolováním. Kostel se např. propadl o 103 cm, a sjel o 70 cm směrem na Mníšek. Chybělo málo a byl by zbořen.
Významná umělecká díla ze Skalky jsou proto nyní v kostele sv. Václava v Mníšku - sousoší Pieta Jana Brokofa a nástropní malba sv. Máří Magdalény od P. Brandla. Tato malba byla složitým způsobem fixována i s omítkou na plátno a tak byla zachráněna. Kostel byl staticky konsolidován a celý areál Skalky se postupně obnovuje. Od Skalky můžeme sejít po zelené značce do Řevnic a do Dobřichovic se vrátit vlakem nebo pěšky po pravém břehu přes osadu Lety pod Lesem.
Na Krásnou stráň a do Vonoklas
Do Karlíka dojdeme Viničnou alejí, v ul. K Třešňovce se dáme doleva a asi po 200m odbočíme vpravo na cestu šikmo stoupající Krásnou strání nahoru. Nabízí se nádherné výhledy na Dobřichovice i hřebeny Brd. V polovině cesty se nachází startovní rampa pro odvážné rogalisty. Po dalších 20 min. jsme ve Vonoklasech. Vonoklasy, dříve nazývané Uněklasy bývaly kdysi pouhým dvorem, pak tvrzí karlštejských manů. Nyní je to obec s krásnými rozhledy na údolí Berounky. Z Vonoklas je možno sejít prudkou lesní cestou do Karlíka, nebo jít jižním směrem přes široké louky a vyjít polní cestou v místě Pod Vráží na silnici Černošice-Dobřichovice, event. na kole je možno jet až na začátek Vonoklas a tam odbočit doprava a po asfaltové silničce se dostat kolem památného dubu na konec Černošic - Vráže k býv. transformátoru. Odtud sjedeme bez šlápnutí zpět do Dobřichovic. Pro pěší, kteří spěchají je možno sejít po zelené značce přímo dolů do Dobřichovic.